Oblast krásy a moderní make-up se neustále vyvíjejí. Kosmetické značky se snaží přinášet stále propracovanější produkty a postupy. Některé součásti produkce však mají od pokročilosti daleko.
Patří sem i dolování slídového prášku, který se nazývá mica a využívá se k vytvoření třpytivého efektu v make-upu či barvách na automobily.
V Indii se na jeho těžbě podílejí i malé děti, kterých je v některých oblastech podle odhadů nejméně 20 tisíc. Mnohé z nich během prací umírají. Oficiální statistiky však neexistují, protože pro ilegalitu dolní lidé úmrtí svých dětí ne vždy nahlásí policii.
Pro chudé rodiny není jiného východiska
Během suchých měsíců, ještě před obdobím monzunů, je pro chudé lidi ve východoindických zemích Jharkand a Bihar těžba minerálu mica jedním z nejlepších zdrojů výdělku. V rámci některých ilegálních dolů však pracují dokonce i děti mladší deseti let.
Lezou do šachet a podzemních tunelů, na místa, kam se dospělé tělo nevejde a hrabou holýma rukama. O problému se veřejnost poprvé dozvěděla už před více než deseti lety a v posledních dvou letech přinesla média informace o úmrtích dětí i dospělých, které v šachtách zasypalo.
Změny v této oblasti se však dějí jen velmi pomalu. Faktem je, že indické zákony zakazují práci dětí pod 14 let v dolech a jiném rizikovém průmyslu, ale podle agentury Reuters se extrémně chudé rodiny spoléhají právě na ně, protože pomáhají přispívat do rodinného rozpočtu. Posílají je proto pracovat, přičemž si neuvědomují některá nebezpečí.
Čím hlouběji se lidé ponořují do šachet, tím jim hrozí větší riziko, že v nich budou pohřbeni zaživa, protože se pro nestabilitu mohou zhroutit. Vdechování mica prášku může navíc způsobovat rakovinu plic, silikózu (onemocnění plic), tuberkulózu nebo astma.
Černý trh vzkvétá, svět chce přírodní kosmetiku
Mica prášek z indických dolů používají ve svých výrobcích takové značky jako L’Oréal, Estée Lauder, Rimmel, Merck, BMW, Volkswagen nebo Audi. Většina z nich o existenci dětské práce v mica dolech ví, přesto je v Indii stále přítomna a tvoří podle informací Guardianu asi 25 procent celosvětové produkce.
Když se reportéři německého Spiegelu obrátili na zástupce společností nakupujících mica prášek z Indie, všichni se shodli na stejném stanovisku – v souvislosti s dětskou prací pracují na zlepšení situace.
Někteří podporují školy a vzdělávání v tamní oblasti nebo se snaží získávat micu od jiných dodavatelů mimo tuto zemi či nakupovat její syntetickou alternativu. Zvýšený celosvětový zájem o přírodní kosmetiku však donutil místní, aby začali micu těžit iz uzavřených a opuštěných dolů a pomohli tak vytvořit lukrativní černý trh.
Společnost Sudarshan, která se v Indii zaměřuje na výrobu barev a pigmentů, dokonce tvrdí, že až 70 procent tamní mica produkce pochází z ilegální těžby v lesích.
Řešení se rýsují
V roce 2017 se ledy pohnuly. Indická vláda prohlásila, že se rozhodla legalizovat těžbu na více místech, což by mělo pomoci oslabit černý trh, pomoci vytvořit zdravotní a pracovní bezpečnostní standardy a také bojovat s dětskou prací.
Mnozí aktivisté tento krok uvítali, ale zároveň upozornili, že samotný krok legalizace nepomůže zastavit dětskou práci, protože problémem je zejména vysoká úroveň chudoby a nízké mzdy pro pracující dospělé. Chybí také kontroly na místech těžby, která by sledovala, zda se na nich nenacházejí děti.
Miliardové společnosti, které s mikou pracují, se však zavázaly dětskou práci zastavit do roku 2022. V roce 2017 vznikla takzvaná iniciativa The Responsible Mica Initiative, která spojuje soukromý, veřejný i neziskový sektor a jejím cílem je dosáhnout používání mica pouze z ověřených zdrojů a vytvořit důvěryhodný dodavatelský řetězec díky holistickému principu.
To znamená vytvářet plány a programy na posilování místních komunit i spolupráci s indickou vládou a lokálními autoritami.
